Dobrý skutek

Psala se sobota 22.12.2018 a já jezdil linku 920 515 z Přerova do Velkého Újezda (a Kozlova).
Linka je pro mě nejznámější a také se mi jezdila na pohodu s vozem SOR CN 12.3.

Z Přerova jsem jel první spoj v 11 hodin. Projížděl jsem kde co a vezl jsem jen pár cestujících.
Když jsem dojel na konečnou před 12. hodinou - měl jsem zde hodinovou pauzu na oběd, tak jsem kontroloval autobus (mělo by se po každém spoji na konečné).

Na zadních sedadlech jsem našel peněženku, kterou jsem ihned otevřel, abych identikoval majitele. Dle občanského průkazu jsem zjistil, že dotyčný je studentem a bydlí na kraji obce, kterou pravidelně projíždím.

Potřeboval jsem vedět i jméno dotyčného, abych mu mohl peněženku vydat - pokud by se o ni přihlásil.

Samozřejmě byl víkend a navíc před svátky a to naše informační kancelář na AN v Přerově měla zavřeno, takže jsem ji nemohl ani odevzdat do ztrát - nálezů.

Tak jsem se rozhodl, že ji budu vozit do té doby, než mi skončí turnus.

Navíc jsem i počítal s tím, že si študák pro peněženku příjde na zastávku, jakmile pojedu zpátky (obsahem byly důležité osobní doklady a jízdenky).

Nestalo se tak při zpátečním spoji, ani při dalších 2 spojích.

Proto jsem to vzal do svých rukou a při další jízdě zpět do Přerova jsem zastavil u domu majitele peněženky a rozhodl se, že ji zkrátka předám osobně.

Cestující samozřejmě nepochopily vzniklou situaci - chci podotknout, že jsem neměl zpoždění a jel jsem na čas.

Otevřela mi paní - zřejmě maminka, která byla zaskočená a strašně příjemně překvapená.

Peněženku jsem jí předal společně s přáním pěkných svátků Vánočních a potom jsem již usedl do autobusu a pokračoval dál.

Než jsem dojel turnus, tak jel študák několikrát se mnou a také mi poděkoval.

Dobrý skutek, to mě na té práci a v životě baví.

Lidé by si měli pomáhat a být si nápomocní.