OHLÉDNUTÍ ZA UPLYNULÝM PŮLROKEM
Uplynulý půlrok byl, co se týče příběhů okurkovou - teda koronavirovou
sezónou.
Co se týče příběhů, tak se nic zásadního nedělo, až na všude přítomný
koronavir.
Tato asijská bestie postupně paralyzovala celý Svět a nevyhla se ani České
republice.
Co to pro nás v dopravě, zvláště té autobusové vlastně znamenalo?
Probíhaly pravidelné desinfekce interiérů včetně použití ozónovače, pro
cestující byly vyhrazeny pouze zadní dveře a jezdilo se bez výběru jízdného -
tedy zdarma.
Zapařené obličeje z roušek a pocit nedostatečného přísunu čerstvého vzduchu byl
každodenním rituálem.
Prázdniny se nesly v duchu krásného počasí, sluníčko nám taky ukázalo svou sílu a nám řidičům se začaly do autobusů montovat nová, ochranná skla do dveří kabiny.
Jediným plusem je, že jsme mohli odložit ty protivné roušky. Tento druh zabezpečení má však spíše víc nevýhod než výhod. Tou hlavní a největší nevýhodou jsou odlesky a s tím související špatný výhled směrem vpravo. S tím bohužel nic neuděláme, musíme být více opatrní a dávat si více pozor.
(foto arriva)
Linek jsem za toho půlroku vystřídal mnoho, nejdéle jsem jezdil na lince 515 (dále jsem jezdil delší dobu v Lipníku nad Bečvou).
Po delší odmlce také vznikají nová videa z linek.
Závěrem chci říct, že tento článek je celkem nezáživný a o ničem, ale napsat jsem ho musel, abyste si nemysleli, že jsem se na Vás vykašlal.
A pro případné rejpaly bych rád dodal, že jsem měl z českého jazyka čtyřku, takže tomu odpovídají i mé slohové práce. Jsem přece jen autobusák a ne spisovatel :-)).
Přeji Vám krásný podzim a doufejme, že zima nebude letos moc krutá.
Přikládám i pár fotografií.
